100 let ochrany práv autorů hudebních děl
Ochranný svaz autorský (OSA), který aktuálně nabízí repertoár 3,5 milionu autorů hudby z nejrůznějších částí světa, byl založen v roce 1919. Dnes je tedy jednou z nejstarších ochranných autorských organizací na světě a institucí a firem v československé historii vůbec.
Sté výročí OSA – Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním,z. s., jak dnes zní celý název organizace – připadá konkrétně na 9. října 2019. „Je to vlastně nekončící hledání přiměřené rovnováhy mezi ochranou tvůrců a zájmy uživatelů duševního vlastnictví,“ říká Luboš Andršt, kytarista, skladatel a předseda dozorčí rady OSA. OSA vždy různými formami pomáhal a pomáhá zastupovaným autorům, jak z hlediska ochrany duševního vlastnictví, tak v sociální rovině. „Autoři OSA vždy solidárně pamatovali i na podporu zejména vážné hudby a autorů, kteří se dostali do sociální nouze. Už za první republiky fungoval Podpůrný a sociální fond. V dnešní době OSA podporuje novou tvorbu prostřednictvím programu Partnerství i autory v tíživých životních situacích,“ doplňuje Andršt. Takto se dá ve zkratce popsat i stávající náplň OSA a cíl současných autorů, kteří si OSA dodnes spravují.
„Pro zaměstnance OSA a mne osobně je velkou poctou napomáhat pokračování tradice organizace s takovou historií a ušlechtilými ideály, byť část veřejnosti po celou historii OSA pohlížela na duševní vlastnictví s určitým despektem. Díky širokému mezinárodnímu zázemí můžeme autorům vytvářet takové podmínky, aby měli klid a čas na svoji tvorbu. Uživatelům z jednoho místa zařídíme možnost pouštět hudbu 3,5 milionu autorů z celého světa a prakticky bez omezení. To je přece skvělý komfort,“ říká předseda představenstva OSA Roman Strejček.
OSA v rámci modernizace poskytuje autorům informace prostřednictvím elektronického účtu. Uživatelům hudebních děl nabízí od letošního roku online nákup licencí k autorským dílům za reprodukovanou hudbu ve veřejných prostorách pomocí e-shopu. „S novou dobou přicházejí i nové výzvy. OSA za posledních 10 let prošel výraznou modernizací a digitalizací své činnosti. Neustále se mění způsob konzumace hudby, na který musíme reagovat investicemi do nových technologií. Ročně zpracováváme miliardy údajů, abychom spravedlivě a hlavně rychle doručili honoráře zastupovaným autorům, jejichž díla byla užita. Velkou výzvou je prostředí internetu a s ním spojené služby internetových gigantů, jako je Google či Facebook, kde je na poli ochrany práv autorů třeba odvést ještě velký kus práce,“ informuje Strejček o aktuálních úkolech, které organizaci v blízké budoucnosti čekají.
Historie OSA je úzce spjata s vývojem autorského práva v ČR. Při příležitosti 100 let Ochranný svaz autorský spouští webovou stránku na adrese http://100letosa.cz/, která v rámci jednotlivých dekád mapuje historii OSA, vývoj autorského práva i autorské počiny zastupovaných umělců. Jako součást oslav výročí bude v měsících lednu a únoru 2020 v Národním muzeu instalována výstava 100 let OSA.
O OSA
Profesní spolek skladatelů, textařů a hudebních nakladatelů navazuje na činnost Ochranného sdružení spisovatelů, skladatelů a nakladatelů hudebních děl, zapsaného společenstva s ručením omezeným, které bylo založeno v roce 1919 Karlem Hašlerem, Rudolfem Piskáčkem, Arnoštem Hermannem, Josefem Švábem, Františkem Šmídem, Eduardem Joudalem, Emilem Štolcem, Otakarem Hanušem a Karlem Barviciem. Jedním z prvních ředitelů byl syn skladatele Antonína Dvořáka. Na budovu v pražské Bubenči, kde OSA doposud sídlí, se v letech 1928–31 složili samotní autoři tím, že se zřekli autorských odměn, které jim náležely.
Nově vzniklé Československo dne 10. září 1919, ještě před založením OSA, podepsalo Saintgermainskou smlouvu, v níž se mimo jiné vůči světu zavázalo k ochraně autorských práv a připojení k členství v Bernské unii z roku 1886. Zakládající členové OSA si po rozpadu Rakouska-Uherska založili vlastní organizaci po vzoru rakouských a německých autorů s cílem ochránit duševní vlastnictví tvůrců a získat za jeho užívání spravedlivou odměnu. Od samého počátku tak OSA svojí činností aktivně pomáhal naplňovat závazek Československa k ochraně autorských práv.
OSA je též jedním ze zakládajících členů Mezinárodní konfederace ochranných autorských společností CISAC (vznik v roce 1926) a Mezinárodního úřadu společností spravujících práva k mechanickému zaznamenávání a reprodukci hudebních děl BIEM (vznik v roce 1929).
Posláním OSA je správa autorských majetkových práv skladatelů, textařů, dědiců autorských práv a nakladatelů ze zákona nebo na základě smlouvy, nikoliv však interpretů (zpěváků i instrumentalistů) těchto skladeb. Za účelem co nejširšího územního i repertoárového pokrytí má Ochranný svaz autorský uzavřené smlouvy s partnerskými společnostmi po celém světě, čímž autorům nabízí jedinečnou příležitost dostat automaticky zaplaceno za hudbu provozovanou na většině světového teritoria. Od roku 2018 zároveň OSA funguje jako jednotné inkasní místo. V praxi to znamená, že restaurace, kavárny a další provozovny, které hostům pouštějí hudbu, rádio nebo televizi, platí autorské odměny pouze jedné organizaci, jíž je právě OSA. Následně probíhá rozúčtování ostatním kolektivním správcům (Intergram, Dilia, OOA-S a OAZA).
STRUČNÝ PŘEHLED MILNÍKŮ HISTORIE OSA
10.9. 1919
Nově vzniklé Československo signuje Saintgermainskou smlouvu (jedna z mírových smluv po 1. světové válce), v rámci které se mimo jiné zavazuje k ochraně autorských práv a k členství v Bernské unii z roku 1886.
9.10.1919
Založení OSA, první organizace na našem území, která se zabývá kolektivní správou autorských práv.
1923
Počátek vydávání časopisu pro členy OSA a hudebníky s názvem Právo autorů.
1926
OSA je jedním ze zakládajících členů světové konfederace ochranných autorských společností CISAC.
1929
OSA je jedním ze zakládajících členů BIEM, mezinárodní organizace pro ochranu práv k mechanickým záznamům děl.
1936
Ministerstvo školství a národní osvěty udělilo OSA výhradní oprávnění k vybírání provozovacích honorářů.
1942
OSA vstupuje dle nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě do likvidace a odevzdává svou činnost německé autorské společnosti STAGMA.
1945
Ministerstvo spravedlnosti prohlašuje na základě dekretu prezidenta Beneše o obnovení právního pořádku výnos říšského protektora o zahájení likvidace OSA za neplatný.
1953
Československá vláda přijímá nový autorský zákon.
1960
Československo se připojuje k Všeobecné úmluvě o právu autorském (VÚA).
1971
Přijata mezinárodní Ženevská úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů, která bývá označována jako protipirátská.
1990
Opětovné převzetí OSA samotnými autory a obnovení valného shromáždění členů.
1994
Podepsána mezinárodní dohoda TRIPS (Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights), která upravuje většinu předmětů tvořících právo duševního vlastnictví a věnuje se především jejich obchodním aspektům.
2000
Přijat nový zákon o právu autorském, který už odpovídá úpravám duševního vlastnictví v zemích s tržní ekonomikou.
2001
Přijata směrnice č. 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – ústřední dokument pro aktualizaci předpisů EU o autorských právech. Poskytuje odpovídající úroveň ochrany práv jak autorům, tak ostatním držitelům práv v digitální oblasti.
2004
Evropský parlament a Evropská rada schvalují směrnici č. 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví.
2014
Evropský parlament a Evropská rada schvalují směrnici č. 2014/26/EU o kolektivní správě, která je v roce 2017 implementována do českého autorského zákona.