Předně uvádím, že následující text nepsala umělá inteligence jako ChatGPT nebo podobné radovánky, které prostupují naše jsoucno. Tím současně nepopírám, že jsem v textu nerecykloval některé ze svých dřívějších myšlenek, dokonce cituji vybrané názory druhých. Všichni máme podobný modus operandi jako nástroje ChatGPT nebo Midjourney, nikoliv tak sofistikovaný, zato však klademe svá slova přirozeně, od srdce, využívajíce k tomu vlastní ryzí inteligenci.

Na rok 2023 hledím s velkým respektem k celému týmu OSA, který pro skladatele, textaře a hudební nakladatele zobchodoval jejich práva v celkové hodnotě 1,44 miliardy Kč. Když k tomu přičtu položky, které jsme zinkasovali pro ostatní kolektivní správce (INTERGRAM, DILIA, OOA-S a OAZA), dostali jsme se na částku 1,71 miliardy Kč.

Stejně jako v loňském roce nejsilnějším zdrojem příjmů autorů hudby zůstává rozhlasové a televizní vysílání s inkasem 407,6 milionu Kč a podílem na celkovém inkasu 28,29 %. Když k tomu připočtu příjmy za přenos vysílání, dostáváme se na celkovou částku 600,5 milionu Kč s podílem na celkovém inkasu 41,68 %. Příjmy z digitálních platforem ve výši 191,3 milionu Kč a podílem 13,28 % se propadly až za příjmy za hudbu sloužící jako hudební kulisa v restauracích a provozovnách obchodů a služeb a příjmy z koncertů.

Když se podívám do zahraničí na vyspělé trhy na západ od našich hranic, pak například v Německu již registrují příjmy z digitálních platforem vyšší, než jsou příjmy z vysílání. Přesto se sluší na tomto místě konstatovat, že jsme jediní společně s chorvatskou HDS, kdo je ve střední a východní Evropě schopen vlastními kapacitami licencovat nadnárodní digitální platformy a současně zpracovávat jejich hlášení užité hudby prakticky od všech předplatitelů z EU.

Letos OSA, původním názvem Ochranné sdružení autorské, oslaví 105. narozeniny. Naši předchůdci v čele s Karlem Hašlerem v roce 1919 založili OSA s ambicí vytvořit ekonomicky stabilní prostředí a pomáhat budovat hudební trh, kde skladatelé, textaři a hudební nakladatelé obdrží spravedlivou odměnu od těch, kteří hudbu poslouchají a používají ke svému podnikání. Pouze v případě, kdy se autorské odměny dostávají k samotným tvůrcům, lze hovořit o zdravém hudebním ekosystému. Z fungující ochrany práv autorů těží nejen dnešní autoři a konzumenti autorských děl, ale je nezbytným základem pro budoucí hudební tvorbu.

OSA za svých 105 let ušel pořádný kus cesty, která byla často velmi hrbolatá – porodní bolesti první republiky, druhá světová válka, éra budování socialismu, porevoluční euforie a nepochopení pozice OSA v hudebním byznysu jako reliktu minulosti. Všechny tyto strasti nás posilují a naši komunitu utužují, navzdory dynamické době jak z geopolitického pohledu, tak i tváří v tvář fenoménu umělé inteligence. Svědčí o tom důvěra našich autorů a hudebních nakladatelů. Jen v loňském roce nám svá práva nově svěřilo 426 autorů.

V OSA neustále přemýšlíme nad další modernizací našich systémů a služeb. Věřím, že je to i dílem dlouhodobého posilování naší firemní kultury, kterou budujeme na základech svobodného prostředí a principech důvěry, kdy stavíme naše zaměstnance a autory do samého srdce organizace.

Samozřejmě diskutujeme s autory o umělé inteligenci a službách, které se snaží generovat hudební obsah. Autoři se logicky a oprávněně obávají o své živobytí. Generování hudby pomocí umělé inteligence má mnoho úskalí a nezodpovězených otázek. Jednotný přístup je komplikován zcela nejednotnou mírou právní ochrany umělecké tvorby a výtvorů umělé inteligence v různých částech světa.

Nejzásadnější otázkou je, na čem se trénovaly algoritmy, které se pokouší generovat hudební obsah. Nikdo nepochybuje, že z valné většiny se jedná o hudbu, kterou si bez souhlasu autorů a umělců stáhly na internetu. Nebojím se říci, že doslova ukradly desítky let hudebních úspěchů, talentu a píle umělců a autorů z celého světa.

I samotné používání těchto služeb má svá úskalí. Co vygeneruje umělá inteligence, sice nemusí být autorsky chráněno, ale zvuková nahrávka zůstává majetkem dané služby. To je riziko jak pro autory, tak pro uživatele, kteří by si chtěli generovat svůj hudební obsah pro své podnikání. Nemluvě o tom, že umělá inteligence může zcela bezostyšně začít generovat hudební plagiáty.

Studenti HAMU v Praze ve svých rozpravách o umělé inteligenci zajímavým způsobem popisují tvůrčí činnost. Ta je z jejich pohledu vždy určitým výběrem z množiny výrazových (sdělovacích) možností a prostředků. I hudební nástroj je jistým „programem“, ze kterého vybíráme určité možnosti při realizaci díla. Počítačový program v obecné poloze není nic jiného než „nástroj“.

Snažíme se proto poznat umělou inteligenci zevnitř. Započali jsme spolupráci s jedním českým start-upem a studujeme úskalí kreativity umělé inteligence, ale také její potenciál pro autory. Věřím, že panika autorů a umělců není namístě, ale je potřeba vytvořit efektivní právní rámec. Hudební průmysl má svá specifika. Jak kdysi řekl David Bowie: „Hudební průmysl je úplně jiný, protože jeho produkt je dostupný zadarmo.“

Umění je určitá forma recyklované a vzájemně se inspirující ekonomiky, která je založená na kopírování. Navzdory různým destruktivním silám, jako je téměř nekonečný přístup k hudbě na internetu, hity stále přežívají. Proto si najdou své místo i v interakci s umělou inteligencí.

Jistě mi odpustíte, že zopakuji svoji úvahu z loňské ročenky. Umělá inteligence a její nástroje budou prostupovat i prostorem hudební tvorby. Je pravděpodobné, že budeme zahlceni různými pokusy o vytváření hudby na základě jednoduchého zadání. Možná nás čeká přímo tsunami takové „rádoby hudby“ bez lidského autorského vnosu. Lidé budou doslova přehlceni shlukem různých zvuků. Ale já osobně si myslím, že to bude zásadní moment pro erupci, která vyvrhne na povrch opět hudbu v ryzí podobě, hudbu plnou života, katarze lidské duše, zkrátka hudbu vytvořenou s výrazným přispěním lidské bytosti.

Nemám obavu o hudbu napsanou člověkem, ta si vždy nalezne svůj důstojný prostor a své posluchače. Možná to bude právě hudba, která otiskne lidskou duši a mysl do té umělé v udržitelné symbióze. Nové technologie ve spojení s lidskou duší a citem mohou nabídnout ještě barvitější svět a nový rozměr autorské hudební tvorby. A my v OSA budeme připraveni nabídnout skladatelům, textařům a hudebním nakladatelům moderní služby poplatné 21. století.