Spotify for Artists pro začátečníky
Spotify je fenomén doby technologické v oblasti distribuce hudby. Muziku si přes něj pouští stále více posluchačů. S Vojtěchem Kalinou projdeme základy, jak funguje ze strany zákulisní. Článek je určený pro manažery labelů, manažery kapel bez efektivně fungujícího labelu a samomanažující se muzikanty, kteří by na Spotify svoji hudbu rádi efektivně šířili.
Spotify si můžeme představit jako novodobé rádio s obrovským archivem hudby, které v sobě skrývá i něco, co můžeme chápat jako virtuální obchod s deskami. Je to platforma s velkým mezinárodním kreditem a trendsetter podobných služeb. V Česku je Spotify rozšířené a hudební manažeři by ho neměli opomíjet.
Jak dostat svoji hudbu na Spotify? – Kdo ví, nechť přeskočí
Spotify zatím neumožňuje manažerům menších labelů nebo přímo muzikantům nahrát svůj katalog napřímo. K tomu slouží prostředníci, kterým se říká agregátoři. Agregátor vezme album nebo singl a rozdistribuuje ho napříč platformami, ať už je to právě Spotify, Apple Music, Deezer apod., nebo vám případně zajistí monetizaci na YouTube, Facebooku nebo TikToku a podobných audiovizuálních platformách.
Dobré zkušenosti máme například s platformami Reverbnation, CD Baby nebo Prodejhudbu.cz (česká platforma). Testujeme partnerství se službou Awal, což je o něco pokročilejší nástroj: napůl agregátor, napůl moderní nonkonformní label, který je schopen v momentě, kdy track či album generují zajímavá trendující čísla (počty poslechů), nabídnout nezávaznou spolupráci s přesahem formou investice do projektu. Awal dále nabízí velmi sofistikované statistické nástroje.
Tito agregátoři vyžadují technologickou gramotnost člověka odpovídající schopnostem například založení účtu na Gmailu či Instagramu, tedy současný uživatelský standard. Dostat svou hudbu do digitálního světa nebylo nikdy snazší. Podmínkou je vlastnictví distribučních práv na danou nahrávku.
Co taková služba stojí? Někteří agregátoři mají fixní ceny – například CD Baby a Reverbnation mají roční poplatek, jiní si vezmou procenta z výdělku jako Awal. Záleží tedy na výši očekávaných příjmů, někomu se vyplatí procenta, někomu fix. Článků sledujících tuto otázku lze vygooglovat hodně.
V momentě, kdy překonáme krok výběru agregátora a registraci nahrávky, je třeba potvrdit tzv release date. Každý distributor má svou minimální dobu, kdy je schopen garantovat, že vaše hudba přistane hladce na všech přislíbených platformách. Tento čas se pohybuje od 14 dnů do 4 týdnů. Tato doba je důležitá pro propagaci nahrávky a další úkony související s vydáním nového tracku či alba. To už je ovšem na článek samostatný a vraťme se v tuto chvíli zpět ke Spotify. Spotify nabízí všem majitelům nahrávek platformu, která se se jmenuje Spotify for Artists (dále jen S4A).
Spotify for Artists
Ve chvíli, kdy hudebník již nějaké nahrávky vydané má a přijde s novým materiálem, s již zřízenými přístupy standardně kontroluje, co se s nahrávkami děje. Pokud se jedná o prvotinu, bude potřeba zažádat o předčasný přístup. K tomu vás S4A relativně snadným způsobem dovede.
Bude po vás vyžadován URI kód, což je to dlouhé komplikované číselně-písmenné heslo, které se nachází za lomítkem v momentě, kdy si na Spotify otevřete svou oblíbenou desku. Tento unikátní kód označuje jak jednotlivé písně, tak alba. URI kód dostanete na vyžádání od svého agregátora, respektive písemným dotazem na jeho help desk. Obzvláště pokud se jedná o váš první přístup do aplikace S4A, je URI kód nezbytný.
S4A obsahuje čtyři základní složky: Home – Music – Audience – Profile. Skrze složku Profile jste schopni aktivně spravovat svůj profil a dát prostor vizuální prezentaci kapely. Pod ostatními složkami najdete analytické údaje, které se dají ovlivnit už o něco hůře, jedná se zejména o četnost poslechů. Zde přichází v potaz externí vlivy, jako je marketing, oblíbenost, talent, věhlas a status kapely v nelítostné hudební branži a to, jak široký zástup fanoušků za sebou hudební formace má. Je tu pár věcí, které jde v rámci S4A udělat rychleji, než je standardní hudební procesí do srdcí posluchačů až fanoušků, a na ty se teď pojďme podívat.
Otevření modly nové doby – všemocné playlisty
Poslechem tracku uživatel či fanoušek podpoří interpreta zhruba 0,004 $. Jednu z užitných rovin Spotify typu rádiového vysílání umožňují různé žánrové playlisty. Některé jsou generovány algoritmicky (na základě parametrů umělé inteligence Spotify), jiné jsou zde k nalezení jako tzv. editorial playlisty, které vytváří fyzicky živý člověk neboli editor.
Česko do listopadu roku 2019 svého editora nemělo. Do této doby editaci na našem území i pro zbytek východní Evropy zajišťoval jediný polský editor. Možnost efektivně se dostat k hodnocení nahrávky českého interpreta byla naprosto mizivá. Spotify totiž denně vyrukuje s dávkou 40 tisíc nových skladeb. S příchodem českého editora se však šance pro české a slovenské interprety markantně zvedá. Současným editorem je Češka žijící v Berlíně, orientující se v hudbě napříč žánry. Úkolem editora je vlastně udržet na Spotify co největší množství posluchačů. Podle toho, jak se vašemu tracku bude v poslechovosti dařit, na základě hlášení algoritmu ve spojení s editorem se může postupně dostat do větších playlistů a tím efektivně obšťastnit (nebo rozesmutnět) širší publikum.
V momentě, kdy o track ze strany posluchačů zájem není, ztrácí i podporu Spotify, a to jak editorskou, tak algoritmickou. Avšak ani tak není vše ztraceno, každý, kdo si předplácí Spotify, má možnost vytvořit si vlastní playlist ze skladeb, které má rád, a tento playlist může nechat k dispozici všem jako veřejný. Ve chvíli, kdy si ostatní uživatelé vyhledávají žánrové playlisty, mohou narazit na cizí playlist obsahující právě vaši skladbu, a tím se oklikou můžete dostat k uším svých budoucích posluchačů. Tyto uživatelské playlisty jsou srovnatelně rozšířené jako ty oficiální od Spotify a dávají velkou naději méně známým interpretům na svoji šanci být slyšet. Další výhodou je, že tyto playlisty jsou sestavovány fanoušky daného žánru, a tudíž nejsou zatíženy standardně kapitalistickým obchodním modelem Spotify prosazovat pouze pozitivně trendující nahrávky. Efektivně se tak stávají soukromým rádiem, kde kvalitu určují i jiné druhy jejího vnímání, nežli je rostoucí křivka.
Playlistová tlačenka aneb všechno s citem
Většina uživatelů Spotify se přihlašuje do služby skrze Facebook (dále jen FB), ze kterého si pak Spotify přebírá jméno a avatar (profilový obrázek). To nám dává možnost najít si majitele vybraného playlistu na Facebooku a navázat s ním konverzaci o možnosti spolupráce. Pokud bude vaše oslovení privátního editora doručeno s dostatečnou grácií, pokorou a šarmem, může se zařazení vašeho tracku podařit. Pokud se evidentně protíná linka vkusu editora s vaší tvorbou, můžete nenásilně nabídnout svou hudbu k zařazení do jeho žánrově laděného playlistu nebo alespoň požádat o zpětnou vazbu na vaši tvorbu. Tímto způsobem se postupem času může síť vašich kontaktů rozšířit a velmi tak pomoci při případném budoucím vydávání singlu či desky. Při navazování těchto kontaktů je vždy potřeba realisticky zvážit, koho oslovit, neboť playlist o 20 tisících odběratelích objektivně nezařadí začínající mladou kapelu o 20 posluchačích. Reálně pokud moje hudba dosahuje 20–30 tisíc posluchačů měsíčně, jsem schopen oslovit editora, který má 10–20 tisíc sledujících na svém playlistu. Spotify je mi schopno v běžné uživatelské verzi odhalit název playlistu, název kapel a tracků na playlistu, jeho sledovanost, jméno a avatar editora. Na základě těchto informací si musíte kontakt na FB dohledat sami. Není to raketová věda, chce to jen trpělivost. Při výběru playlistů k oslovení je potřeba zvážit zemi původu. Pokud kapela hraje výhradně česky, nemá smysl oslovovat německé editory. To se nemusí týkat kapel a umělců, kteří nemají ve své tvorbě či v otevřenosti fanoušků daného žánru důraz na srozumitelnost slova. Sami víte nejlépe, které žánry to jsou.
Vyhledávání podle geolokace místa funguje pouze na základě fulltextového vyhledávání v rámci názvu playlistu. Pokud mířím do Estonska a zajímám se o místní scénu, zadám “Rock in Estonia” nebo v Google translatoru přeložím předpokládané možné názvy do toho konkrétního jazyka.
Privátní editoři nijak oficiálně, například finančně, ohodnoceni nejsou. Je však pravděpodobné, že editoři dosahující na playlistech přes milion posluchačů si z tohoto množstevního úspěchu můžou udělat celkem slušný byznys. Kupříkladu právě příslibem zařazení do takového playlistu výměnou za něco, co bude mít hodnotu zase pro editora. V tomto případě právě ty finance. V případě středně velkých playlistů máme zkušenost s tím, poslat jako odměnu a poděkování editorům nějaký ten kapelní merch nebo desku s věnováním a pozvání na koncert.
Samotný důvod toho, proč se chtít vyskytovat na playlistech, je stejný jako fakt, že se skladba hraje v rádiu, klip se sdílí na internetu či vysílá v hudební televizi. Rozšíření povědomí mezi co největší skupinu lidí. Rádi bychom, aby si skladba nebo album našly svého posluchače, umělec své fanoušky a fanoušci zase svého umělce.
Podpůrným nástrojem pro virální propagaci se pak stávají aplikace jako SoundHound nebo Shazam, které jsou schopné rozpoznat právě poslouchanou hudbu. Na večírku či v baru je tak možné zaslechnout neznámou skladbu, přes zmíněné služby vyhledat a automaticky přidat do svého Spotify playlistu.
Zpět k trikům uživatelského rozhraní Spotify for Artists
Ve složce Home naleznete položku počtu aktuálně aktivních posluchačů, která je obvykle rapidně vyšší, když vychází novinka, klip nebo je kapela zrovna saturována televizí. Tento údaj je pak k nalezení i v jejím měsíčním či ročním průměru ve složce Audience.
Ve složce Music je pro nás důležitá podsložka Playlists, která ukazuje, ve kterých všech playlistech je naše hudba zařazena. Obsahuje údaj o kalendářním termínu, kdy byl track zařazen, a tím máme možnost sledovat jeho cestu, kdy a kým byl zařazen do nějakého playlistu. Můžeme případně kontaktovat editora a lidsky vysondovat, proč se mu ten daný track líbí, popřípadě jestli tak jednal na základě doporučení. Mnohdy se tak dají zjistit zajímavé informace, které nás v tomto procesu inspirují.
V řadě další podsložka Music se jmenuje Releases, kde jsou data k písním tříděna v návaznosti na celky desek či singlů. Ty pak jdou členit dle času, na posledních 24 h, 7dnů, 28 dnů až nekonečno. V další podsložce Songs jsou tyto metriky stejné, ovšem je zde navíc velmi důležité číslo, a to ve sloupci Saves neboli počet uložení – což je doslova „největší výhra, jaké jsem schopen na Spotify dosáhnout“. Počet uložení totiž určuje počet lidí, jež daný track zaujal natolik, že si jej uložili do svého osobního playlistu, ať už viditelného, či neviditelného. Takový uživatel se již dá s velkou pravděpodobností považovat za fanouška.
V Music najdete ještě podsložku Upcoming. Tato složka bude obsahovat vaše singly a alba čekající na vydání. Zde lze zaškrtnout jednu položku, která se zviditelní Spotify editorovi, aby ji zvážil pro zařazení do některého z playlistů. Doposavad byla tato možnost spíše takovým chlácholením, abychom měli pocit že „to má cenu“. Teprve s novým editorem, určeným pro naše končiny, se síla této možnosti projeví naplno.
Pod složkou Audience najdeme graf Streams, což znamená počet poslechů za určité období, a podsložku Listeners, uvádějící počet posluchačů. Počet posluchačů je vždycky nižší než počet poslechů, protože většina posluchačů si přehraje nahrávku vícekrát. Nejzábavnější je sledovat výkyvy poslechovosti na základě dopadu zásadních událostí, jako je turné, vydání nových počinů nebo mediální pozornost. Ještě o něco zábavnější je pak možnost porovnat své grafy s grafem konkurenčního umělce či umělce z úplně jiného soudku. Další kategorií ve složce jsou Followers, což reprezentuje počet lidí, kteří si zaškrtli jako svého oblíbence rovnou celého interpreta. V tom případě se takový interpret dostává do užšího algoritmického výběru tohoto šťastlivce v rámci Spotify automatizovaných procesů nabízení muziky k přehrání dotyčnému. Hodně důležitý údaj je o počtu posluchačů v určité zemi a městě. Dává nám to dobré vodítko, kterým směrem by umělec měl nasměrovat svoji dodávku v dohledné době.
Vychytávky mezi řádky ve složce Profile
Spotify spolupracuje s virtuálním parťákem, platformou Songkick, která je něco jako anonce koncertů. Jednoduše agreguje a ohlašuje koncerty kapel. Stačí si vytvořit profil a zveřejnit informace o připravovaných vystoupeních. Tyto informace nelze přidávat přímo do profilu Spotify, pouze skrze Songkick. Velkou výhodou je, že díky geolokačnímu cílení se pak na Spotify konkrétnímu fanouškovi zobrazují koncerty v jeho okolí, takže nemusí procházet celý seznam vystoupení a hledat. Zároveň se mu informace o nadcházejících koncertech i nové hudbě zašle automaticky na jeho e-mail, pokud je vaším Followerem.
Dobrá rada na závěr
Jak vidíte, pokud maximálně využijete všechny souvislosti a nástroje, které Spotify nabízí přímo i nepřímo, stává se velmi významnou platformou, které by se měl manažer nebo label kapely věnovat a nepodcenit její přínos.
Existují externí služby nabízející placené zařazení mezi různé playlisty a některé z nich jsme si sami vyzkoušeli. Hodně těchto služeb je bohužel podvodných. Na začátku se sice prokazatelně počet fanoušků zvýší, poté však často dojde k rapidnímu propadu a algoritmus Spotify si na vás dá dobrý pozor. Z našeho pohledu je dlouhodobě efektivnější investovat čas i peníze v budování si kvalitní sítě vlastních kontaktů. Na druhou stranu vše podléhá neustálému vývoji, takže se může stát, že se zanedlouho objeví účinný systém automatizace. Nové technologie a jejich vývoj je dobré sledovat.
Narazili jsme tu na velké množství témat, kterých jsme se dotkli jen povrchně. Kdo by měl zájem se do problematiky ponořit hlouběji, stavte se někdy na přednášku/diskusi. Avízo připravovaných akcí sledujte na kanálech MMF Czech Republic.
Další informace a rozhovor s Vojtou Kalinou ke Spotify najdete v tištěném magazínu Autor in nebo elektronické verzi na webu na straně 7 -13 https://www.osa.cz/storage/AutorIn/1-2000/50-pdf-autorin-01-2020-web.pdf
Připravili: Jan Gregor, Vojtěch Kalina
