Jemnost, otevřenost, sebejistota, křehkost, tak charakterizuje svou hudbu Karolina Beranova

Představujeme nově zastupované autorky a autory 

Procítěná angličtina, zvukomalebná čeština, křehkost a sebejistota. V Praze usazená písničkářka Karolina Beranova ve svých písních vyvolává celou řadu emocí. Žánrově by se dala zařadit mezi chamber folk, dream pop a indie. Vydala debutové EP Please Be Gentle, skládající se ze 4 písní, které popisují téma sobeckosti a s ní spojeného dospívání. Karolina se zabývá i vizuální tvorbou, a tak pro skladbu Reaching vytvořila černobílý filmový videoklip, který pouze podtrhuje již zmíněný všeobecný talent. A i když ho Karolina uvádí jako ohlédnutí se za mladším já, které vzhlíželo k ostatním a marně hledalo vlastní identitu, my máme pocit, že je tu další jasně identifikovatelná autorka, ke které se vyplatí v(z)hlížet. 

Jak dlouho působíš na hudební scéně a tvoříš?

První koncert jsem měla v září předminulého roku na mezinárodním festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu.

Kdo nebo co tě přivedl/o k hudbě?

Hudbou a performováním jsem provázena odmalička. Hru na kytaru jsem objevila přes sestru, předtím jsem zkoušela hrát na ukulele a piano, ale kytara se pro mě společně s mými texty stala přirozeným vyjadřovacím prostředkem.

Kdo byl/je tvůj hudební a tvůrčí vzor?

Můj obdiv má Alice Phoebe Lou, pro svou samostatnost a umělecké vyjádření. Také Laura Marling a její cit pro zachování intimity v písničkách.

Představ v pěti slovech svou tvorbu. V jakých žánrech se pohybuješ?

Jemnost, otevřenost, sebejistota, křehkost a dream pop indie.

Jak ses o OSA dozvěděla?

Přes kamarády hudebníky.

Co bylo tvojí motivací přihlásit se do OSA a jaká jsou tvá očekávání? Případně kde vidíš nedostatky? Jaké služby by pro tebe byly lákavé?

Mou motivací bylo především umožnění použití mé hudby v jednom nadcházejícím seriálu. Doufám v ochranu práv mé hudby, možné koncerty a songwriting campy.

Co pro tebe znamená duševní vlastnictví?

Hudba, umění, myšlenka vlastněné umělcem.

Jak vnímáš občas projevované negativní výpady vůči OSA? Ovlivňovalo to tvé rozhodování, zda se nechat zastupovat?

Myslím si, že je tu pár nedořešených věcí, co se klubové hudby týče. Každopádně mi pro hudebníky přijde nezbytné být registrovaný pod Ochranným svazem autorským v případě

spolupráce s institucemi.

Tvoříš raději sama, nebo ve skupině? Jak probíhá proces tvorby a jaké nástroje ráda využíváš? Kolik času ti obvykle zabere napsání písničky?

Sama. Psaní písní je pro mě jako psaní deníku, znovu si vybavuji momenty, rozebírám je, vyzpívávám se z nich. Anebo hraji na kytaru, složím nějakou pěknou melodii, na základě níž

pak třeba skládám text, a naopak. Většinou během dne, a poslední dobou, kdy hodně cestuju, si píšu do poznámek do mobilu různé básně, které, pokud se mi líbí, pak přetvořím v písně.

Může to být den, měsíc i rok. Občas je fajn se k nějakému textu vrátit a obohatit ho. 

Kde bereš inspiraci?

V momentech a situacích, vztazích a každodenních myšlenkách.

Má pro tebe ještě význam vydávat hudební nosiče?

Za mě ano. Myslím, že není nad pocit vlastnit desku našeho oblíbeného interpreta. Mít jeho materialistickou podobu. Navíc poslouchat hudbu z gramofonu má atmosféru. Záleží jen na

naší pohodlnosti.

Jak vnímáš platformy jako Spotify nebo YouTube? Jsou pro tebe zajímavou cestou, jak dostat hudbu k posluchačům?

Myslím, že už nemusejí působit tak zajímavě jako ve svých počátcích. Ale Spotify a jiné platformy beru jako každodenní chléb, není dne, kdy si nepustím hudbu z těchto platforem.

Změnila se z tvého pohledu role nahrávacích (gramofonových) společností s příchodem internetu a nových platforem?

Určitě ano. Vydávání je dnes mnohem rychlejší a bohužel se řídí spíš nějakým trendem než kvalitou a jedinečností.

Je pro tebe důležité získat smlouvu u prestižní nahrávací (gramofonové) společnosti?

Myslím si, že přirozeně je to něco, čeho je krásné dosáhnout, ale v dnešní době to už nevypovídá o talentu interpreta, jelikož je tady spousta možností, jak vytvořit dobrou,

kvalitní hudbu. Já osobně bych byla ve vydávání hudby ráda konzervativnější, a navštěvovala studia a nahrávací společnosti. Zároveň jsem fascinovaná rychlostí dnešních softwarů a

tvoření hudby v pokojíčku mě taky moc baví.

Považuješ současné dělení výnosů z prodeje hudby mezi nahrávací (gramofonové) společnosti, kapely a autory hudby za spravedlivé?

Zatím nemám zkušenost s vydáváním desek, tak nemohu posoudit.