Novela autorského zákona 2021
FAQ

1. Nový režim odpovědnosti online platforem s uživateli nahrávaným obsahem (služby typu YouTube, SoundCloud či ulož.to)

Cílem úpravy je primárně zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu – globální filtrování je návrhem zakázáno. Úprava dále zavádí režim ochrany práv koncových uživatelů proti neoprávněnému mazání obsahu, který autorská práva neporušuje. Snahou je tak balancovat práva autorů, platforem a koncových uživatelů a zavést rovné podmínky v oblasti online užití.

2. Právo autorů vyjednat si vhodnou a přiměřenou odměnu za užití autorských děl a právo požadovat zrušení výhradní licence či změnu výhradní licence na licenci nevýhradní, pokud nejsou jejich díla dostatečně užívána.

3. Výjimky a omezení autorského práva

Návrh zavádí výjimku pro vytěžování textů a dat pro vědecké účely a v omezeném režimu též pro další účely. V aktuální době je velmi významnou výjimka pro užití autorských děl při digitální výuce. Autorský zákon již výjimku pro vyučování obsahuje, nicméně nová úprava staví najisto možnosti bezesmluvního užití děl při digitální a online výuce.

Dle stávajícího návrhu se tato výjimka nevztahuje na učebnice a vydané notové záznamy hudebních a hudebně-dramatických děl.

Poslední výjimkou je možnost muzeí, archivů a knihoven digitalizovat své sbírky.

4. Doplňková online vysílání a přenos vysílání

Oblast doplňkových online užití k běžnému vysílání

• služeb simulcastingu,
• zpětného zhlédnutí vysílání a
• doplňkových online pořadů.

Tyto služby jsou licencované již za stávajícího znění autorského zákona, nicméně nová úprava tyto služby ve znění zákona uvede výslovně. Návrh k tomu doplňuje kritéria, která je třeba vzít v potaz při určení výše autorské odměny.

Doplňkové online služby jsou pak zařazeny do tzv. rozšířené kolektivní správy, čímž se posiluje pozice OSA při vyjednávání s vysílateli.

Přenos vysílání

Směrnice stanovuje, že prakticky všechny druhy přenosu vysílání spadají do režimu tzv. povinné kolektivní správy. Návrhem Ministerstva kultury dochází ke zpřesnění úpravy, kterou již český autorský zákon obsahuje.

Přímé dodání signálu

Tj. situace, kdy vysílatel sám nesděluje díla veřejnosti, ale dodává svůj signál provozovatelům přenosu. Ve stávající úpravě docházelo ke sporům, kdo je za takové sdělování odpovědný. Nová úprava odpovědnost v takovém případě jasně dělí mezi vysílatele i provozovatele přenosu.

Výrazně se tak zlepšuje vymahatelnost autorských práv a pozice OSA.

5. Usnadnění licencování

Zavedení opatření, která mají zjednodušit licencování a usnadnit přístup k autorským právům. Patří k nim především rozšířená kolektivní správa pro díla nedostupná na trhu, která umožní knihovnám či muzeím poskytovat větší přístup k dílům již nedostupným v běžné obchodní síti, a to na základě licencí poskytnutých kolektivními správci.

Dotčená je též úprava licenční smlouvy v občanském zákoníku. Úprava zavádí princip tzv. vhodné a přiměřené odměny. Na to navazuje právo autorů na informace od licenčních nabyvatelů o rozsahu užití jejich děl, právo autorů omezit či zrušit výhradní licenci, pokud není jejich dílo dostatečně užíváno, a právo autorů požadovat v určitých případech dodatečnou odměnu.

Návrh novely připravilo Ministerstvo kultury na základě směrnic přijatých Evropskou unií (směrnice 2019/789 (EU), nazývaná též OnlineSatCab, a směrnice 2019/790 (EU) o autorském právu na jednotném digitálním trhu).  Na přípravě i na celém procesu přijímání směrnic se OSA podílel a nestojí stranou ani v rámci debaty nad návrhy novely autorského zákona v tomto roce.

V současné turbulentní době, která se nese primárně v duchu boje proti pandemii Covid-19, lze termín těžko odhadovat, nicméně lhůta k přijetí do českého práva uplyne 7. 6. 2021.

Směrnice se týká online vysílání a převzatého vysílání televizních a rozhlasových programů.

• Upravuje pravidla pro výkon autorského práva v případě doplňkového online užití vysílatelů (služby catch-up TV, simulcasting apod.),
• celoevropsky upravuje povinnou kolektivní správu k většině přenosů vysílání (zjednodušení licencování a vyšší právní jistota provozovatelů přenosu), a
• řeší tzv. přímé dodání signálu („direct injection“), tj. případy, kdy vysílatel nesděluje sám vysílání veřejnosti, ale pouze přenáší signál na provozovatele přenosu.

Do českého práva je nutné zahrnout i evropskou směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu obsahující velmi diskutovaný čl. 17. Cílem je primárně zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu. Směrnice vyžaduje, aby on-line platformy typu YouTube, SoundCloud či Ulož.to měly licenci a aby byly zavedeny rovné podmínky v oblasti on-line užití, kdy i vy, autoři, máte nárok na spravedlivou autorskou odměnu. 

Licence je oprávnění (souhlas) poskytnuté autorem k užití jeho díla. Za autory, jejichž práva OSA spravuje, licence uděluje OSA prostřednictvím licenčních smluv, a to za autorskou odměnu sjednanou podle sazebníku OSA.

V žádném případě! Směrnice nezavádí žádnou obecnou povinnost filtrovat obsah! Vyhledávat by se měl obsah, který je chráněn autorským právem, a to na základě informací dodaných ze strany nositelů práv tak, aby platformy tento obsah byly schopny určit.

Navíc je tu bezpečnostní klauzule – pokud se ukáže, že byl obsah zablokován neprávem, platformy jej musí vrátit zpět, a to za přesně daných podmínek. Článek 17 se dotkne zejména nadnárodních online platforem, nikoliv internetu jako takového. Pro běžného uživatele nezavádí žádnou povinnost ani zákaz. 

Nadnárodní platformy již dnes masivně monitorují chování spotřebitelů na internetu s cílem prodávat reklamu a generovat své zisky. Každý z nás zaznamenal, že je nám podsouvána reklama na zboží, které jsme si prohlíželi na jiných stránkách, a přitom čteme denní zprávy.

Autorské odměny se vybírají za veřejné užití hudebního díla, které má za cíl přímý či nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch (upozorňujeme, že se to může týkat i neziskového spolku). Hudba, kterou např. podnikatel pouští z rádia, televize nebo počítače svým zákazníkům pro zpříjemnění atmosféry, má pro jeho podnikání prokazatelný přínos. Mezinárodní studie prokázaly pozitivní vliv hudby na spotřebitelské chování zákazníků. Obchodní řetězce dokonce vytvářejí speciální hudební playlisty pro své zákazníky.

Je zcela na rozhodnutí samotného podnikatele, jakou a zda vůbec nějakou hudbu svým zákazníkům pustí. Provozovatel, který se rozhodne nepouštět hudbu vůbec, neplatí nic.

Ano, v zahraničí je naprostou samozřejmostí, že se za hudbu pouštěnou hostům v restauraci, u kadeřnice nebo v obchodě platí autorské odměny. OSA je tedy vázán dodržováním mezinárodního práva nejen vůči domácím autorům, ale také vůči zahraničním partnerům, aby míra ochrany práv autorů na území ČR odpovídala obdobné míře ochrany v jiných zemích světa.

V porovnání s ostatními nám srovnatelnými zeměmi v Evropě NE.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prošetřoval sazby OSA za práva skladatelů a textařů a porovnával je se sazbami na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Chorvatsku, Belgii. Sám v roce 2018 bezmála po dvouletém šetření došel k závěru, že sazby OSA se pohybují spíše při spodní hranici, a to i po zohlednění ekonomické vyspělosti jednotlivých zemí.

Autorské odměny za pouštění hudby v restauracích apod. tvoří ve všech zemích podstatnou část honorářů autorů hudby. Na celkových příjmech se podílí téměř 21 %.

• Pokud provozovatel pošle do OSA playlist-seznam skladeb, které pravidelně pouští svým zákazníkům, dostanou autorské odměny autoři písní ze seznamu.
• Pokud playlist neobdržíme, pro výpočet honorářů použijeme seznamy odvysílané hudby ve všech českých rádiích nebo televizních stanicích a také playlisty z koncertů.   

Autorské odměny za reprodukovanou hudbu dostávají všichni autoři, jejichž skladby rotují v rádiích, televizích nebo se hrají na koncertech. Ve výplatním honorářovém listě, což je přehled honorářů za jednotlivá užití děl, který OSA autorům měsíčně zasílá, naleznete tuto částku pod názvem podíl na neadresných příjmech.