OSA byl založen samotnými autory již v roce 1919, první ustavující schůze OSA se konala 9. října 1919. Mezi zakládajícími členy OSA byl mimo jiné populární skladatel Karel Hašler, jedním z prvních ředitelů OSA se stal Otakar Dvořák, syn skladatele Antonína Dvořáka. V následujícím roce byl zvolen předsedou výboru významný český hudební skladatel J. B. Foerster.

OSA je důležitým mostem mezi autory a uživateli jejich děl. Autorům poskytuje služby spojené s výběrem a následným rozúčtováním autorských odměn, včetně zpracování dat od uživatelů, nabízí také možnost využití právních poradenských služeb v oblasti autorského práva. Uživatelům usnadňuje přístup k legálnímu užití hudby všech žánrů z celého světa.

OSA prošel v průběhu svého fungování řadou změn právních forem – v době svého vzniku byl zapsaným společenstvím s ručením omezeným, do 31.12.2013 měl OSA právní formu občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. Od 1.1.2014 působí v souladu s § 3045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník jako spolek. Je zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl L, vložka 7277.

V současné době OSA spravuje autorská majetková práva více než 12 000 domácích a více než 5 000 000 zahraničních nositelů autorských práv (skladatelů, textařů, jejich dědiců a nakladatelů).

Předmět činnosti OSA

Hlavním předmětem činnosti OSA jako neziskové organizace je kolektivní správa majetkových autorských práv k dílům hudebním s textem či bez textu a k jiným autorským dílům ve smyslu autorského zákona a zpřístupňování těchto děl veřejnosti a činnosti související, na základě oprávnění uděleného Ministerstvem kultury ČR nebo na základě pověření uděleného OSA jiným kolektivním správcem. Na základě vydaného živnostenského oprávnění OSA vykonává dále agenturní činnost. V rámci agentury poskytuje licence na základě individuálního pověření jednotlivých nositelů práv.

Historické milníky

2024

Zkrácení názvu na OSA, z.s.

Zkrácení názvu na OSA, z.s., lépe vystihuje současnou identitu i historii společnosti. Nový, jednodušší název je modernější, snadno zapamatovatelný a lépe odpovídá současným potřebám i komunikačním trendům. Navazuje na prvorepublikový název „Ochranné sdružení autorské“.

2021 2021

Zavedeno měsíční rozúčtování autorských odměn

OSA jako jedna z prvních autorských organizací na světě zasílá zastupovaným autorům honoráře měsíčně.
2019 2019

Spuštění e-shopu pro nákup licencí na reprodukovanou hudbu

OSA jako jediný nabízí možnost získat licenci k autorským dílům za reprodukovanou hudbu ve veřejných prostorách prostřednictvím e-shopu. Součástí e-shopu je online kalkulačka, kde je možné si spočítat kolik bude licence na reprodukovanou i živou hudbu stát.
2018 2018

OSA jako jednotné inkasní místo pro všechny kolektivní správce v ČR

Uživatelé hudebních děl uzavírají pouze jednu licenční smlouvu na akce s živou nebo reprodukovanou hudbou a dostávají jednu fakturu za všechny tuzemské kolektivní správce. OSA pak přeposílá zinkasované autorské odměny jednotlivým kolektivním správcům podle jejich ceníků.
2010 2010

Zavedeno kvartální rozúčtování autorských honorářů

OSA jako jediný kolektivní správce na světě zasílá zastupovaným autorům honoráře pravidelně vždy v březnu, červnu, září a prosinci daného roku.
2010 2010

Vytvoření grantového programu určeného na podporu hudební tvorby

Prostřednictvím grantového programu Partnerství OSA podporuje zastupované autory a jejich tvorbu, hledá nové talenty a pomáhá charitativním projektům.
2009 2009

Podepsána spolupráce s online platformou YouTube

2006 2006

Výroční ceny OSA

Uskutečnil se první ročník udílení Výročních cen OSA, které jsou jako jediné v ČR udělovány skladatelům, textařům a nakladatelům. Výroční ceny OSA oceňují tvorbu v oblasti vážné i populární hudby a spojují tak autory napříč hudebními žánry.
1990 1990

Znovupřevzetí správy OSA samotnými autory

V období před listopadem 1989 byl OSA stejně tak jako další kulturní organizace v ČSSR dozorován vládnoucí komunistickou garniturou.
Na podnět občanského fóra pracovníků OSA se 13.1.1990 sešlo pracovní shromáždění zastupovaných autorů, které vyslovilo důvěru nově zvolenému výboru OSA. Správa OSA se tak opět plně navrátila do rukou autorům.
1956 1956

Obnovení spolupráce s CISAC a BIEM

Došlo k obnovení spolupráce s mezinárodní organizací CISAC a BIEM.
1946 1946

Obnovení OSA po 2. světové válce

V období charakteristickém poválečným elánem a optimismem OSA působí již pod názvem Ochranný svaz autorský. Během roku byly postupně obnoveny styky se zahraničními autorskými společnostmi, které přerušila válka.
OSA se stává iniciátorem některých nových zásad a myšlenek, které jsou postupně vtělovány do zásad CISAC a stávají se mezinárodními uzancemi. Poslední den v roce 1946 informuje OSA statistický úřad, že má 293 členů, 55 zaměstnanců a 1 dům s 28 místnostmi, z nichž 20 užívá a 8 dalších pronajímá.
1942 1942

OSA za protektorátu

OSA pod tíhou válečného období ztrácí samostatnost a v roce 1942 říšský protektor pověřuje společnost STAGMA udělováním souhlasu s užitím hudby i na území protektorátu a nařizuje zahájit likvidaci OSA.
Tři roky trvala likvidace – alespoň tedy na papíře a ve zprávách říšskému protektorovi. Ve skutečnosti žije OSA dál. Představenstvo se scházelo tajně a stejně tak byla vyplácena většina honorářů. Po osvobození ČSR roku 1945 stačilo vymazat z příslušných rejstříků poznámku „v likvidaci“ a činnost OSA pokračovala.
1933 1933

Nové sídlo OSA

Autoři prokazují nebývalou sounáležitost a obětují své honoráře za 3 roky na zakoupení domu na ulici Dr. Albína Bráfa. Od roku 1950 nese tato ulice název Československé armády. Budova byla darem tehdejších skladatelů a textařů jejich budoucím generacím.
1929 1929

Spoluzaložení BIEM

OSA se stal jedním ze zakládajících členů BIEM - Mezinárodní organizace pro ochranu práv k mechanickým záznamům děl.
1926 1926

Přijetí autorského zákona, spoluzaložení CISAC

OSA se aktivně zapojuje do příprav autorského zákona, které vyvrcholily 24. listopadu 1926 jeho přijetím. Jednalo se o zákon velmi zdařilý i uznávaný v zahraničí a OSA měl na jeho vzniku svůj významný podíl. Hudebním autorům byly přiznány nejen práva z veřejného provozování, ale také práva vysílací a mechanická. To se posléze ukázalo jako velmi důležité pro vztah autorů a hudebních nakladatelů ke gramofonovému průmyslu.
Ve stejném roce se OSA stal jedním ze zakládajících členů CISAC - Mezinárodní konfederace ochranných autorských společností.
1924 1924

Spolupráce se zahraničím

Uzavřeno 10 recipročních smluv o vzájemné ochraně repertoáru se zahraničními partnerskými organizacemi v Evropě.
1922 1922

Rozvoj

Můžeme jen obdivovat průkopnictví zakladatelů a prvních členů OSA. Dokázali totiž hned na začátku formulovat zásady, na jejichž základě funguje OSA dodnes. Díky družstevnímu uspořádání zůstávají finanční záležitosti umělců v jejich rukou a sami rozhodují o svých autorských právech. Do OSA postupně vstupuje řada významných hudebních tvůrců, mezi nimi například i Leoš Janáček.
1921 1921

Přijetí Bernské úmluvy

Zrod OSA je téměř totožný se vznikem Československé republiky, legislativně tím ovšem vzniká nepříjemná dualita, která ovlivňuje i fungování OSA. Pro České země totiž platila rakouská právní úprava a pro Slovensko a Podkarpatskou Rus pak právní úprava uherská. Československou ratifikací Bernské úmluvy v roce 1921 započala dlouhá jednání o společné úpravě autorského práva.
1919 1919

Založení

Dne 9. října 1919 se konala valná hromada Ochranného sdružení spisovatelů, skladatelů a nakladatelů hudebních děl. Zakládajícími členy byli čeští skladatelé, spisovatelé a nakladatelé, mezi kterými byl také populární skladatel Karel Hašler. Jedním z prvních ředitelů OSA byl Otakar Dvořák, syn skladatele Antonína Dvořáka. V následujícím roce byl zvolen předsedou výboru významný český hudební skladatel J. B. Foerster.