Co opravdu v praxi znamená nové znění („lex železářství“) autorského zákona pro provozovatele restaurací, obchodů nebo služeb?
Odpadla od ledna 2023 povinnost platit OSA za hudbu pouštěnou např. v kadeřnictví či železářství?
Ne, pro provozovatele se prakticky nic nezměnilo a paušálně je novela autorského zákona od placení autorských odměn neosvobozuje. Bohužel celá řada médií nepřesně až chybně informovala o skutečných dopadech.
Nové znění § 23 autorského zákona č. 121/2000 Sb. (v médiích často označován jako tzv. lex železářství) pouze výslovně uvedlo podmínky, které je zapotřebí splnit, abyste nemuseli uzavírat licenční smlouvu s OSA – tyto jsou však prakticky jen přepisem podmínek dle dosavadních soudních rozhodnutí a nutno podotknout i de facto s licenční praxí OSA.
Jaké podmínky musím podle zákona splnit, abych neplatil OSA?
Jsou celkem čtyři a musí být splněny všechny a současně. Nestačí tedy splnit 2 nebo 3 z nich. Licenci od OSA nepotřebujete pouze v případě, že jde o nahodilou produkci pro úzký okruh osob, která je nezávislá na přání příjemců a je nevýdělečné povahy.
Je reálné, že všechny podmínky stanové autorským zákonem splním? A co vlastně znamenají v praxi?
Splnění všech čtyřech podmínek může nastat jen ve výjimečných případech. Pokud například pouštíte hudbu z rádia v železářství, kadeřnictví či obchodě, splníte pravděpodobně jen jednu ze čtyř podmínek:
- Úzký okruh osob – do úzkého okruhu osob nelze počítat pouze zákazníky, kteří se nacházejí v provozovně v určitém okamžiku. Je třeba počítat všechny zákazníky, kteří do provozovny průběžně vstupují po celý den, týden a tak dále.
- Nahodilost – za nahodilost nelze považovat, pokud vybavíte provozovnu reprodukčním zařízením či reproduktory, kdy je hudba slyšitelná zákazníkům.
- Nezávislost na přání příjemců – zákazník si sám hudbu nepouští. Tato podmínka se zpravidla naplní, protože hudbu většinou na přání zákazníků nepouštíte – samotné splnění této podmínky ale nepostačuje.
- Nevýdělečná povaha – uplatnění této podmínky je již vyvráceno evropským soudem. Soud jasně řekl, že nevýdělečná povaha nemůže být podmínkou pro zavedení výjimky z placení autorských odměn, pouze může mít vliv na cenu (výši autorských odměn) za pouštění hudby.
Ministr kultury Martin Baxa ke splnitelnosti podmínek během projednávání novely autorského zákona řekl:
„Ve výsledku se tedy tento pozměňovací návrh dotýká omezeného počtu provozoven či spíše konkrétních situací, protože prakticky téměř v každém případě rozhlasový nebo televizní přístroj puštěný v provozovně tam je takto umístěn nikoliv nahodile, ale naopak pro zpříjemnění prostředí a zkvalitnění nabízené služby. Tímto nepřímo přispívá k většímu zisku“.
Pouštím hudbu ve své provozovně a nejsem si jistý, zda se na mě i nadále vztahuje povinnost hradit autorské odměny.
Pokud máte puštěné rádio nebo televizi ve skladu prodejny nebo kadeřnictví, které je sotva slyšitelné u zákazníků, pak se na vás povinnost platit autorské odměny nevztahuje. Jedná o případy, které OSA prakticky ani za předchozího zákona nelicencoval. Pokud máte rádio slyšitelné přímo v prostoru, kde se pohybují vaši zákazníci, pak vám povinnost vzniká i za nové úpravy zákona.
Jak mám postupovat, abych měl vše v pořádku?
Pokud si nejste jistí, jak je to ve vašem konkrétním případě, neváhejte se obrátit na naši Zákaznickou linku, T: 220 315 000, E: vp@osa.cz. Rádi vám poradíme, nebo k vám pošleme našeho obchodního zástupce, který s vámi bude vše konzultovat přímo ve vaší provozovně.
Nejčastější dotazy
Mám rádio na pultu u kasy, musím platit OSA?
Pokud máte rádio přímo v prostoru, kde se pohybují vaši zákazníci, pak vám povinnost vzniká i za nové úpravy zákona.
Jestliže je umístěno rádio v kancelářích (např. úřady), máme povinnost platit OSA, když v každé kanceláři sedí dva/dvě a více zaměstnanců/zaměstnankyň? Nebo se má platit pouze tehdy, když tam chodí lidi na přepážku?
Tento případ s tzv. lex železářství vůbec nesouvisí, protože jde o pouštění hudby zaměstnancům. Pokud zaměstnavatel pouští hudbu z rádia nebo jiného přístroje jakémukoli počtu zaměstnanců v kanceláři, měl by mít s OSA uzavřenou licenční smlouvu. Cena je v takovém případě jiná, konkrétně o 50 % nižší, než je běžná sazba v obchodě. Zaměstnavatel totiž tím, že vybavil kancelář rádiem, zpříjemnil pracovní prostředí svých zaměstnanců a dosahuje tak alespoň nepřímého prospěchu z pouštění hudby. Vybaví-li tedy zaměstnavatel vědomě své pracoviště hudební kulisou pro své zaměstnance, nelze mluvit o užití pro osobní potřebu jednotlivých zaměstnanců a zaměstnavatel by měl toto užití licenčně vypořádat.
Je možné v malém obchůdku mít na svém notebooku puštěný náhodný playlist z youtube.com?
Z pohledu práv k repertoáru OSA (tedy bez zkoumání podmínek užití služby samotné) playlist z YouTube puštěný mít můžete, a pokud hudbu slyší i Vaši zákazníci, vztahuje se na vás povinnost hradit autorské odměny OSA. Internetové služby jako YouTube, Spotify, Apple Music, Deezer či TIDAL v rámci své licenční politiky umožňují předplatitelům poslouchat hudbu pouze pro vlastní osobní potřebu. Detailnější informace naleznete v tomto článku na našem webu.
Když pouštím z mobilního telefonu placenou formu Spotify do mobilního repráku na obchod, je i přesto nutné platit poplatky OSA?
I při takovém užití se na vás vztahuje povinnost hradit autorské odměny OSA. I když jde o placenou službu, tak Spotify vám umožňuje poslouchat hudbu pouze pro vlastní osobní potřebu. Úhradou služby Spotify totiž nezískáváte licenci k veřejnému provozování v provozovně, což tyto služby uvádějí i ve svých licenčních podmínkách (tato skutečnost platí i v případě užití komerčních variant služby Spotify). Detailnější informace naleznete v tomto článku na našem webu.
Pouštíme jen hudbu, kterou nahrávají umělci na SoundCloud pod licencí Creative Commons, což je svobodná licence, která umožňuje i komerční užití. Postupujeme tak, že si na SoundCloudu vyhledáme pouze hudbu, která je dostupná pod touto komerční licencí, a hrajeme pouze tuto volnou hudbu. SoundCloud má v rámci vyhledávání připravený příslušný filtr.
Licence Creative Commons automaticky neznamená, že je možné používat hudbu i pro komerční užití, například jako kulisu v obchodě či restauraci. Tyto licence totiž mají několik úrovní možného použití, přičemž je zároveň nezbytné naplnit konkrétní podmínky daného užití a splnit některé povinnosti v licenci obsažené (zejména uvádění příslušného typu licence při dalším užití). Pokud daná hudba není pod licencí pro komerční užití, nelze ji použít pro pouštění hudby zákazníkům a i v takovém případě vzniká povinnost uzavřít licenční smlouvu s OSA.
Rádio mám na provozovně z „bezpečnostních důvodů“ (v souvislosti s informacemi o opatřeních Covid, válka apod.) tzn. ne kvůli hudbě.
Pokud máte rádio v prostoru, kde se pohybují vaši zákazníci, je zřejmé, že kromě „bezpečnostních informací“ z něj zní i hudba. Povinnost vypořádat práva autorů a umělců, tedy uzavřít licenční smlouvu s OSA, vzniká i v tomto případě.
Musím uzavřít s kol. správci licenční smlouvu po novele AZ, konkrétně § 23? Prodejna je ozvučena, ale počet nakupujících je nízký.
Ano, povinnost vypořádat práva autorů a umělců, tj. uzavřít licenční smlouvu s OSA, trvá i po novele autorského zákona a nic se pro vás nezměnilo. Musely by být splněny celkem čtyři podmínky současně (viz výše), nízký počet nakupujících nelze považovat za úzký okruh osob.
Na provozovně je umístěno rádio jako kulisa, volba hudby není vybírána ani provozovatelem, tudíž není závislé ani na přání zákazníka, a hlavně nepřináší provozovateli žádný finanční prospěch. Na provozovně je vždy omezený počet zákazníků a zaměstnanců. / max.do 20 osob / při jejich fluktuaci je poslech pouze nahodilý.
Novelou zákona se prakticky nic nezměnilo. Pokud pouštíte hudbu zákazníkům, stále trvá povinnost uhradit autorské odměny. Přestože podmínku nezávislosti na přání příjemců splníte, podmínka úzkého okruhu osob a nahodilosti splněna není. Ve vašem případě se jedná o klasický provoz, ve kterém hudba hraje celý den a kam z ulice může přijít kdokoliv.